|
|
The effect of Gender on Adolescent's theory of mind
Šalapková, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá skúmaním vzťahu medzi pohlavím a fungovaním teórie mysle u adolescentov. Teória mysle sa vo vedeckom bádaní objavila len zhruba pred 30 rokmi. Výskumy sa odvtedy sústredili najmä na detsky vek, na skúmanie, či je človek jediný živočíšny druh, ktorý má túto schopnosť alebo ju nájdeme aj u zvierat. Pomerne veľká pozornosť bola venovaná aj deficitom teórie mysle. Na základe preštudovaných zdrojov je jasné, že vývin teórie mysle sa nekončí v detstve ale pokračuje v priebehu adolescencie až do dospelosti. Aj napriek týmto zisteniam je stále nedostatok štúdii popisujúcich teóriu mysle v období adolescencie, a to aj napriek tomu, že sa jedná o kritické obdobie vo vývine sociálnych, emocionálnych a vzťahových schopností. Jedným z faktorov, ktoré môžu zohrávať úlohu, opierajúc sa pritom o výsledky doterajších štúdií je vzťah pohlavia a budovanie vlastnej identity, čo patrí medzi najmenej skúmané aspekty teórie mysle. Metódy pomocou ktorých sme sa snažili tento vzťah testovať boli Test očí a skrátená verzia Bemovej Inventára pohlavných rolí. Výsledky ukázali, že starší (17-roční) adolescenti v Teste očí skórovali významne vyššie ako mladší (16-roční). Rozdiely medzi chlapcami adolescentmi a dievčatami- adolescentkami sa nepreukázali. Komparácia rozdielov v rámci gendrovej identity,...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
| |
|
|
Neural mechanisms of understanding of truth, lie and irony
Souček Loginova, Alisa ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Ironická vyjádření jsou běžnou součástí naší každodenní komunikace. Charakteristickým prvkem je jejich obsah, opačný k tomu doslovnému. Oboustranné vnímání tohoto kontrastu založené na společných zkušenostech, znalostech a pochopení situačního kontextu jsou důležité pro pochopení těchto ironických vyjádření. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt neurální koreláty pochopení ironie, a také nalézt rozdíly mezi mozkovými oblastmi, které jsou zapojené v chápání lží a pravdy. Teoretická část této práce je tvořena teoretickými základy nevyhnutnými pro chápání a porozumění ironie, a to z různých úhlů pohledu, jako jsou například neurobiologický či fyziologický. Navíc je zde popsána neinvazivní zobrazovací metoda nazývána funkční magnetická rezonance (fMRI), díky které jsou vědci schopni lépe pochopit dané téma, a také lokalizovat aktivace na rozličné podněty. Praktická část této práce obsahuje detailní popis experimentu, včetně popisu účastníků, metod a způsobu analytického zpracování. Konkrétně šlo o 17 zdravých dobrovolníků - 10 žen, 7 mužů, kteří se účastnili tohoto experimentu s využitím funkční magnetické rezonance. Jejich úkolem bylo zhodnotit 20 tvrzení ve 3 různých kontextech - ironickém, lživém a pravdivém. Naměřená data - aktivace mozku jsou diskutovány v příslušné kapitole této práce. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
host ::
RSS.